Tak jsem opět vyrazil na obídek do Remusu a opět jsem utrpěl kulturní šok. Kolem třetí hodiny jsem napočítal 9 chlápků po čtyřicítce, každý u jiného "svého" stolu s pivkem před sebou. Místní dvousetkilovou barmanku s rozpětím zadku jako památný strom v Brdech oslovují familierně "kočko". Než jsem si objednal, přinesli mi jídlo (kočka je zároveň nejpomalejší obsluha na světě - k jejímu dobru nicméně nutno dodat, že tak o 50% procent rychlejší než místní barman) a než jsem ho snědl, každý z chlapíků do sebe vyklopil miknimálně dva gambáče a vykouřil půl krabky cigeret, takže jsem načíchnul jako kdybych strávil noc v putice. Brr:-/